मुख्य सामग्रीवर वगळा

10th part II, life processes in leaving organism part 2. 10 वी भाग II, सजीवांतील जीवनप्रक्रिया भाग 8.

 

10th part II, life processes in leaving organism part 2. 10 वी भाग II, सजीवांतील जीवनप्रक्रिया भाग 8.

आपल्या माहिती विज्ञानाची 🎷 या What's App समूहात सामील होण्यासाठी खालील निळ्या लिंकला 🔗 स्पर्श करा👇




🎺 मानवी पुरुष प्रजनन संस्था (Male reproductive system)

  • घटक अवयव: मानवी पुरुष प्रजनन संस्था वृषण (Testes), विविध वाहिन्या/नलिका आणि ग्रंथी मिळून तयार होते. 
  • वृषण: वृषण जोडी उदर पोकळीच्या बाहेर वृषणकोषामध्ये (Scrotum) असते.
  •  शुक्रपेशी: वृषणामध्ये असंख्य शुक्रजनन नलिका असतात. त्यांमध्ये असलेल्या जननद अधिस्तराच्या पेशी (Germinal epithelium) अर्धसूत्री पद्धतीने विभाजित होऊन शुक्रपेशी (Sperm) तयार करतात. 
  • नलिकांचा क्रम: तयार झालेल्या शुक्रपेशी विविध नलिकांद्वारे पुढे पाठवल्या जातात. त्या नलिकांचा क्रम वृषणजालिका (Rete testis), अपवाहिनी (Vas efferens),अधिवृषण (Epididymis), शुक्रवाहिनी (Vas deferens), स्खलन वाहिनी (Ejaculatory duct), मूत्र-जनन वाहिनी (Urinogenital duct) असा आहे.
  • शुक्रपेशी जशा जशा एका वाहिनीतून पुढच्या वाहिनीत ढकलल्या जातात तसतसे त्यांचे परिपक्वन होऊन ते फलन करण्यास पात्र बनतात.
  • वीर्य: शुक्राशय , पूरस्थ ग्रंथी आणि काऊपर्स ग्रंथी अशा तीन ग्रंथींचा स्त्राव आणि शुक्राणू मिळून रेत म्हणजेच वीर्य तयार होते.
  • समागमाच्या वेळी रेत शिश्नाद्वारे योनीत सोडले जाते.


Human male reproductive system
  • component: Male reproductive system of humans consists of testes, various ducts and glands. 
  • Testes: Testes are present in the scrotum, outside the abdominal cavity. 
  • Testes contain numerous seminiferous tubules. 
  • Germinal epithelium present in the tubules divide by meiosis to produce sperms.
  • Pathway: Those sperms are sent forward through various tubules. Sequence of those tubules is as-rete testis, vas eferens, epididymis, vas deferens, ejaculatory duct and urinogenital duct.
  •  As the sperms are pushed forwards from one duct to next, they become mature and able to fertilize the ovum.
  • Sperm: The seminal vesicles and prostate gland produce a whitish fluid called seminal fluid. As it passes through the prostate gland, a milky fluid is added to make semen.
  • During intercourse, semen is released from the penis into the vagina.

🥁 मानवी स्त्री-प्रजनन संस्था
(Female reproductive system)

  •  स्त्री प्रजनन संस्थेमध्ये असणारे सर्व अवयव उदर पोकळीतच असतात.  
  • अवयव: स्त्री प्रजनन संस्थेमध्ये अंडाशयाची एक जोडी, अंडनलिकेची एक जोडी, एक गर्भाशय आणि एक योनी यांचा समावेश होतो.  
  • ग्रंथी: बर्थोलिन ग्रंथीची एक जोडी हि योनी मुखाच्या मार्गात असते. 
  • साधारणतः प्रत्येक महिन्याला एक अंडपेशी: अंडपेशी आळी-पाळीने एका एका अंडाशयातून उदरपोकळीमध्ये सोडली जाते. 
  • अंडनलिका: अंडनलिकेच्या टोकाचा भाग नरसाळ्यासरखा असतो. त्याच्या केंद्रभागी एक छिद्र असते. त्या छिद्रातून अंडपेशी अंडनलिकेमध्ये प्रवेश करते. 
  • रोमक: अंडनलिकेच्या आतील पृष्ठभागावर रोमक असतात. हे रोमक अंडपेशीला गर्भाशयाकडे ढकलतात.
  • शुक्राणू: रेतातील काही दशलक्ष शुक्राणू पैकी एक शुक्राणू अंडनलिकेमध्ये असलेल्या एकमेव अंडपेशीचे फलन करते.
  • जनन मार्ग: गर्भाशयाची खालचे तोंड योनीमध्ये उघडते व याच जनन मार्गातून बाळ जन्माला येते.
  • योनीचे कार्य: मासिक स्तरावरचा निचरा करणारा मार्ग समागमाचा मार्ग आणि बालकाचा जन्म होणारा मार्ग असे तिहेरी कार्य योनी द्वारे केली जातात.

🎺 Human female reproductive system

  • All organs of female reproductive system are in abdominal cavity
  • Organs of female reproductive system includes a pair of ovaries, a pair of oviducts, single uterus and a vagina. 
  • Gland: With these, a pair of Bartholin's gland is also located on either side of the vaginal opening. .
  • Generally, every month, an ovum is released in abdominal cavity alternately from each ovary. 
  • Free end of oviduct is funnel-like. An opening is present at the center of it. Oocyte enters the oviduct through that opening. 
  • Cilia are present on inner surface of oviduct. These cilia push the oocyte towards uterus through the fallopian duct.
  • Oocyte fertilize only in the middle part of the fallopian duct.
  • Triple function of vagina: Vagina function as a passage for menstrual flow, copulatory passage and the birth canal.

🥁 जुळे (Twins)
व्याख्या: गर्भाशयामध्ये एकाच वेळी दोन भ्रूणांची वाढ होऊन दोन अपत्ये जन्मास येणाऱ्या अपत्यांना जुळी अपत्ये म्हणतात.

Twins
Definition: When two embryos develop simultaneously in 
the same uterus and thus two offsprings are delivered simultaneously are called as twins.

🎷 द्वियुग्मजी जुळे
  •  दोन निरनिराळ्या युग्मनजा पासून निर्माण होणाऱ्या जुळ्यांना द्वियुग्मजी जुळे म्हणतात.
  • द्वियुग्मजी जुळी अपत्ये जनुकीयदृष्ट्या वेगळी असतात.
  • दोन्ही अपत्यांचे लिंग एक किंवा वेगळे असू शकते.


Monozygotic twins
  • Definition: From single embryo (one zygote) when twins are formed they are called monozygotic twins.
  • Monozygotic twins are genetically exactly similar to each other.
  • In monozygotic twins gender of the twins is same.



                 *माणूस आनंदामागे धावत नाही तर, आनंदाच्या संकल्पनेमागे धावतो...*
                *विशिष्ट प्रकारेच आनंद मिळायला हवा हा अट्टाहासच खरं तर दुःखाच कारण बनतो...!*

    *आपला दिवस आनंदी जावो.*🎷

         

टिप्पण्या

या ब्लॉगवरील लोकप्रिय पोस्ट

अभ्यास कसा करावा ?...🤔🎷

अभ्यास कसा करावा? आपल्या What's App समूहात सामील होण्यासाठी माहिती विज्ञानाची या निळ्या लिंकला स्पर्श करावा. 🙏 👇 👉  माहिती विज्ञानाची 🎷 अभ्यास हा स्वतः साठी असतो . रविवार व सुट्टीचे दिवस हे राहिलेला अभ्यास पूर्ण करण्यासाठी व पुनरावृत्ती साठी असतात. याचा अर्थ असा नाही की सुट्टी घेऊ नये, किंवा मोज मजा करू नये. लग्नकार्य, समारंभ यावेळेस संपूर्ण त्या सोहळ्याचा आनंद घ्यावा. हसा, खेळा पण जीवनात शिस्त पाळा.   अभ्यासाची सवय ही लहान पणापासून लावावी. लहानपणीचा अभ्यास हा बडबड गीते , लोकगीते, शुभंकरोती, a,b,c,d.... अ, आ, इ, ई, ..... A, B, C, D, इत्यादी... शुभंकरोती, भीमरूपी, हनुमान चालीसा, गणपती अथर्वशीर्ष, मनाचे श्लोक, यांचा वापर पाठांतरासाठी होतो का हे पहावे.🙏 दररोजचा अभ्यास हा दररोज झालाच पाहिजे. मुलांना अभ्यासाला बस ही सांगण्याची वेळ पालकावर येऊ नये अशी सवय त्यांना लावावी.  दिवसातून दोन-तीन वेळेस अभ्यासाला बस , अभ्यास कर हे पालू पद सुरू ठेवू नये.  पाठांतरापेक्षा समजून घेऊन केलेला अभ्यास हा परिपूर्ण असतो.  आपला मुलगा खरोखर अभ्यास करत आहे की नाही हे कळत नकळत आपण तपासले पाहिजे. जो

Practice... Of Chemical Reaction 🎷 1

 Practice... Of Chemical Reaction 🎷 1 Touch the blue link below to join this What's App group of your माहिती विज्ञानाची 🎷👇 👉  मा हिती विज्ञानाची 🎷 Practice and discipline/ keep patience are very essential for understanding or learning chemical reactions. In daily life, many natural and man-made chemical reactions occur, but we might not be aware of how to write that chemical reactions. To write a chemical reaction, basic preparation is necessary. First, it's necessary to remember a minimum of one to twenty basic elements. Additionally, knowledge of the symbols for these elements is necessary. 1. Hydrogen (H),  2. Helium (He) 3. Lithium (Li),  4. Beryllium (Be) 5. Boron (B),  6. Carbon (C) 7. Nitrogen (N),  8. Oxygen (O) 9. Fluorine (F),  10. Neon (Ne) 11. Sodium (Na),  12. Magnesium (Mg) 13. Aluminum (Al), 14. Silicon (Si) 15. Phosphorus (P),  16. Sulfur (S) 17. Chlorine (Cl),  18. Argon (Ar) 19. Potassium (K),  20. Calcium (Ca) If we know the proper definitions of some te

अभ्यास ....रासायनिक अभिक्रियेचा 🎷

  अभ्यास ....रासायनिक अभिक्रियेचा 🎷 1 आपल्या माहिती विज्ञानाची 🎷 या What's App समूहात सामील होण्यासाठी खालील निळ्या लिंकला🔗 स्पर्श करा👇 👉  माहिती विज्ञानाची 🎷  😀 रासायनिक अभिक्रिया येण्यासाठी सखोल अभ्यास व संयमाची गरज आहे. दैनंदिन जीवनात निसर्गतः व मानव निर्मित अनेक रासायनिक अभिक्रिया घडत असतात. पण रासायनिक अभिक्रिया कशा लिहाव्यात हे आपणास माहीत नसते.  🎻 रासायनिक अभिक्रिया लिहिण्यासाठी पूर्व तयारी ही आवश्यक असते. ⭐ प्रथम आपणास कमीत कमी एक ते वीस मूलद्रव्य पाठ असणे आवश्यक आहे. त्यासोबत त्या मूलद्रव्यांच्या संज्ञा आपणास माहित असणे आवश्यक आहे. 1. हायड्रोजन H, 2.हेलियम He  3. लिथियम Li, 4 बेरिलियम Be  5.बोरॉन B  6.कार्बन C ,  7. नायट्रोजन N, 8.ऑक्सिजन, O 9. फ्लोरीन, F   10.निऑन Ne 11.सोडियम, Na  12. मॅग्नेशियम, Mg  13. ॲल्युमिनियम, Al 14.सिलिकॉन, Si  15.फॉस्फरस, P 16. सल्फर (गंधक), S 17. क्लोरीन, F 18. अरगॉन, Ar 19. पोटॅशियम, K 20. कॅल्शियम. Ca यानंतर आपणास काही  व्याख्या माहीत असणे आवश्यक आहे. 1. अणुअंक :- मूलद्रव्याच्या अणुतील प्रोटॉन किंवा  इलेक्ट्रॉन च्या संख्येला अणुअं